štvrtok, 28 septembra, 2023
spot_img

RECENZE: Like a Dragon: Ishin! ukazuje méně romantizovanou samurajskou éru

Like a Dragon: Ishin! je samurajský spin-off ze série Yakuza, který vychází ze skutečných dějinných událostí. Hra sází na tradiční ingredience: silný nosný příběh, odlehčenější vedlejší úkoly, slušné souboje a řadu miniher.

Původní hra vyšla v roce 2014 pouze v Japonsku na PlayStation 3 a PlayStation 4. S tím, jak se značka Yakuza, která se na Západě loni přejmenovala na přesnější Like a Dragon, postupně etablovala i mimo zemi vycházejícího slunce, volala řada fanoušků po remasteru a anglické lokalizaci dvou samurajských spin-offů Ishin a Kenzan. A nakonec to dopadlo ještě lépe, než jsme doufali. Možná tomu napomohla obliba samurajského Ghost of Tsushima nebo jen slušné prodeje, každopádně nyní tu nemáme remaster, ale rovnou remake.

Ishin se odehrává v bouřlivých 60. letech 19. století na konci období Edo. Příjezd amerických válečných lodí si vynutil ukončení izolace Japonska, zatímco o moc soupeří vojenský šogunát Tokugawa a frakce věrných císaři, která se snaží diktaturu svrhnout. Postavy ve hře vycházejí ze skutečných historických osobností, nicméně jejich vzhled bude fanouškům série velmi dobře známý. Například hlavní hrdina Sakamoto Ryoma je Kazuma Kiryu ze série Yakuza.

Úvod v městečku Tosa nás nenechá na pochybách, na čí straně Ryoma je. Po výcviku v Edu se vrací do rodné vísky a je svědkem, jak vysoce postavení samurajové nenechají maminku vyhledat lékaře pro své nemocné dítě. Společenská třída je důležitější než život. A právě to má Ryoma se svým bratrem a vlivným nevlastním otcem změnit. Máme krátce před zahájením převratu a jak už to v životě chodí, všechno dopadne úplně, ale úplně jinak.

Pomalejší rozjezd

Hlavním hubem, který se postupně rozrůstá, je město Kyo, což je fiktivní verze Kyota. První, co mě napadlo, je, že jsem moc rád, že Ishin není pouhý remaster. Ryu Ga Gotoku Studio se s tím nikdy moc nepáralo, takže byť Ishin! umí vyčarovat kouzelné scenerie a výborně si pohrát s nasvícením scény, není to ten typ titulu, který vám prodá výkon současné generace konzolí. Když k tomu přičtu nějakou tu berličku, kdy animaci nahradí probliknutí obrazovky a pomalejší tempo, v prvních pár hodinách jsem uvažoval o nižším hodnocení.

Ale pak se to zlomilo. Příběh se začal zajímavě zamotávat, prohloubil jsem možnosti všech čtyř bojových stylů, pořídil si domek, začal vařit, zkoušet různé minihry a užívat si nepovinné vedlejší úkoly. Zkrátka, bylo to zase tam.

U Ishinu je jedno, jestli jste nějakou Yakuzu / Like a Dragon hráli, nebo ne, je to samostatný příběh. Struktura hry je úplně stejná jako v ostatních dílech. Pohybujete se v otevřeném světě a postup dál je striktně lineární přes příběhové mise. Plnit ovšem lze takzvané substories, což jsou vedlejší mise. Hlavní příběh je vážný a místy dost drsný, substories se často nesou v odlehčeném duchu.

Like a Dragon: Ishin!
Like a Dragon: Ishin!
Like a Dragon: Ishin!
Like a Dragon: Ishin!
Zatímco třeba v Yakuza: Like a Dragon už šlo místy o dost bizarní historky (třeba Mr. Masochist, který necítí bolest a rád by), Ishin je umírněnější, což může někomu i vyhovovat. Budeme pomáhat týpkovi, který nevylézá ze svého pokoje, dítěti, které miluje zeleninu, ale matka mu ji nechce dávat, či zachráníme věčně štěkající psisko, které jde všem na nervy. O substories často doslova zakopnete a většinou je vyřešíte na místě.

Co se miniher týče, budete štípat dřevo, rybařit či sekat katanou kouli vystřelenou z děla (ano, to tam skutečně je), na druhou stranu jsou zde i zajímavější kousky. Může se vám například stát, že se zaseknete u hraní pokeru v herně. Postupně si také budete vylepšovat svůj dům se zahradou, na níž si pěstujete zeleninu. V kuchyni si pak skrze QTE vaříte vlastní jídla. RPG prvky pak zahrnují různé části výbavy nebo craft. Později také podnikáte policejní výpravy, což je zdejší varianta arény. Je toho víc než dost a byť Ishin není tak dlouhý jako řadové díly nebo spin-offy Judgment, díky těmto aktivitám se vám herní doba může dost protáhnout.

Čas od času se herní svět sevře. Když například mám doběhnout na určité místo a všimnu si, že zmizeli nosiči, kteří mě přemístí z jedné části mapy na druhou, je mi jasné, že cestou se něco stane. V těchto pasážích pak nejsou nutně dostupné všechny aktivity herního světa.

Souboje ukážou svoji hloubku až postupně

Souboje se odehrávají v reálném čase a opírají se rovnou o čtyři bojové styly: divoký tanečník, rváč, střelec a šermíř. Každý má něco do sebe a najde využití, nicméně některé situaci si vynutí použití konkrétního stylu. Rváč je klasická mlátička pěstmi, u šermíře se bojuje katanou, u střelce střílí z revolveru a divoký tanečník kombinuje katanu s pistolí.

Like a Dragon: Ishin!

Základní manévry zahrnují útok do komba, završení komba a úhyb. Do jednotlivých stylů postupně investujete body, díky nimž se vám zpřístupní nová komba a rozličné další bonusy či možnosti. Prakticky vše je samozřejmě o tom, že buď správně namačkáte kombinaci, či ve vhodný okamžik stisknete požadované tlačítko. Nebo oboje.

Na začátku mohou souboje působit trochu obyčejně, ale jakmile se připojíte k brutální speciální policejní jednotce Shinsengumi, budete už mít nainvestovaných dost bodů a k tomu získáte karty vámi zvolených spolubojovníků, kteří vám asistují v boji. Může to být například léčení, ale i vyvolání tygra, který nepříteli prokousne hrdlo. Není to vlastně vůbec špatný postup, během hraní sice narážíte na mocnější protivníky, ale zároveň máte pocit, že i vy jste silnější.

Co se stylů týče, každý je něčím zajímavý a má svůj gimmick. Například divoký tanečník umožňuje stiskem tlačítka pro úhyb přerušit kombo, takže ve výsledku skutečně mezi protivníky tancujete. Vytasit pistole se hodí, když máte šanci útočit pěkně z dálky, a nemyslete si, i tímto způsobem můžete efektivně vyřídit celou partičku nepřátel.

Co se technického stavu týče, hra se necuká, nepadá, nenarazil jsem na žádný zásek. Druhým dechem ovšem musím dodat, že Ryu Ga Gotoku Studio se s tím, jak už z dřívějška víme, tradičně moc nepáře. Tu a tam něco doskočí, modely obličejů některých vedlejších postav působí odfláknutě, lidé občas mizí jen tak, iluze živoucího světa má své trhliny.

To všem ovšem vynahrazuje docela dost aktivit, díky nimž vás herní svět pohltí. Příběh je napínavý, plný zvratů, vedlejší mise zábavné, ve hře se dá zabít čas plněním všeho možného a souboje se jen tak neomrzí. A byť je Sakamoto Ryoma klasický dobrák do morku kostí, příběh má daleko do romantizovaných představ o samurajích. Nečekejte skládání haiku a k tomu, abyste viděli peklo, nepotřebujete nepřátele vycházející z japonského folklóru, lidé bohatě postačí. Za mě nakonec paráda a těším se na další řadový díl.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

DOPORUČUJEME