Jestli jsem se na něco letos opravdu kromě recenzí nových iPhonů těšil, byla to i recenze Apple Watch Series 7. Hodinky se totiž zdály být podle spousty úniků před jejich odhalením extrémně zajímavé a proto jsem tak nějak čekal, že mě jejich testování doslova nadchne a zároveň přiměje k upgradu z mého stávajícího modelu – tedy Series 5. Předešlá generace byla přeci jen pro majitelé Series 5 relativně slabá a nezábavná a proto byla očekávání spjatá se Series 7 o to větší. Podařila se je ale Applu tím, co nakonec ukázal, naplnit? Přesně to se dozvíte v následujících řádcích.
Design
Asi pro vás nebude žádným překvapením, když řeknu, že design letošních Apple Watch je opravdu velkým překvapením a to i přesto, že se oproti předešlým modelům vlastně takřka neliší. Už od loňského roku se objevovaly nejrůznější úniky informací točící se kolem toho, že se u letošních Series 7 dočkáme po letech aktualizace vzhledu, která je přiblíží současnému designovému jazyku Applu. Dorazit měly tedy konkrétně ostré hrany spolu s rovným displejem, což je řešení, které kalifornský gigant využívá v současnosti třeba u iPhonů, iPadů či iMaců M1. Jasně, samotný Apple nikdy redesign nepotvrdil a veškerá tato očekávání se tak opírala jen o spekulace, ale zatraceně, ty spekulace byly potvrzeny prakticky všemi přesnými leakery a analytiky. Příchod jiných a přesto stejných Apple Watch byl proto pro mnohé z nás doslova ránou z čistého nebe.
Redesign dle svých slov Apple s novými Series 7 přesto přinesl. Změny se měly dočkat konkrétně rohy hodinek, které měly být nově trochu jinak zaobleny, což jim mělo dodat jednak na modernosti a jednak zlepšit jejich odolnost. Zatímco druhou zmiňovanou vlastnost potvrdit nemohu, tu první musím naopak přímo vyvrátit. Již dva roky totiž nosím na zápěstí Apple Watch Series 5 a abych byl upřímný, když jsem je vedle Series 7 postavil – a že jsem si je prohlížel opravdu důkladně -, tvarového rozdílu jsem si mezi těmito modely zkrátka nevšiml. “Sedmičky” jsou zkrátka stále těmi klasickými zaoblenými Apple Watch a jestli u nich Apple někde přeci jen změnil sklon obráběcí frézy jejich těla, asi si toho všimne snad jen dělník, který tyto hodinky po loňských Series 6 frézuje.
Skoro se mi až chce říci, že jediným rozpoznávacím znamení letošní a loňské generace Apple Watch jsou barvy, ale vlastně ani to není tak úplně přesné. Nejsou to totiž barvy, nýbrž jedna jediná barva – konkrétně zelená. Všechny ostatní odstíny – tedy šedá, stříbrná, červená a modrá – zůstaly z loňska zachovány a přestože si s nimi Apple trochu pohrál a letos tak vypadají trochu jinak, rozdílu mezi odstínem Series 6 a 7 si máte šanci všimnout až ve chvíli, kdy je vedle sebe postavíte a budete barvy důkladněji porovnávat. Například taková šedá je oproti barvám z předešlých let o poznání tmavší, což se mně osobně opravdu líbí, jelikož díky tomu působí tato verze hodinek celistvějším dojmem. Jejich černý displej totiž daleko lépe splývá s tmavým tělem, což vypadá na ruce dobře. Jedná se ale samozřejmě o detail, který je ve výsledku celkem nedůležitý.
Velmi zvědavý jsem byl i na to, jak budu jakožto dlouhodobý nositel Apple Watch ve 42 mm a následně ve 44 mm vnímat další jejich zvětšení – tedy konkrétně na 45 mm. Přestože mi bylo jasné, že milimetrový skok není nic závratného, v hloubi duše jsem byl přesvědčen o tom, že nějaký ten rozdíl pocítím. Přeci jen, při přechodu ze Series 3 ve 42 mm na Series 5 ve 44 mm jsem rozdíl pocítil vcelku slušně. Nic takového se však bohužel v případě 45 mm Series 7 nekoná. Hodinky působí na ruce doslova naprosto stejně jako 44 mm model a i když vedle sebe 44 a 45 mm modely postavíte pro porovnání, velikostního rozdílu si zkrátka nevšimnete. Je to škoda? Upřímně, nevím. Na jednu stranu by asi bylo fajn mít větší možnosti díky výrazně většímu displeji, ale na druhou stranu mi nepřijde, že by se využitelnost Watch po jejich zvětšení ze 42 na 44 mm nějak markantně změnila. Osobně mě proto (ne)viditelnost milimetru navíc nechává vcelku chladným.
Displej
Suverénně největším upgradem letošní generace Apple Watch je displej, který se dočkal výrazného zúžení rámečků kolem něj. Vypisovat zde, o kolik procent nabízí Series 7 větší zobrazovací plochu oproti předešlým generacím nemá příliš smysl, jelikož se tím jednak Apple chlubil jako ďábel prakticky po celou dobu “hlavního hype” hodinek a jednak to vlastně až tolik nevypovídá, protože si člověk jen stěží představí, o čem je vlastně řeč. Kdybych však měl tento upgrade popsat vlastními slovy, popsal bych jej jako extrémně zdařilý a zkrátka takový, který od moderních smartwatch chcete. Hodinky působí díky výrazně užším rámečkům daleko modernějším dojmem než předešlé generace a skvěle dokazují, že je Apple přes podobné upgrady zkrátka přeborník. Zužování rámečků totiž provádí v poslední době u většiny svých produktů s tím, že ve všech případech jej nelze hodnotit jinak než jako velmi povedené. Zatímco však na iPadech, iPhonech či Macích svět čekal spoustu let, u Apple Watch “seká” kalifornský gigant rámečky co tři roky, což není vůbec špatné.
Celý rámečkový upgrade má však jedno velké ale. Jsou totiž vlastně vůbec užší rámečky kolem displeje potřeba, respektive zlepší vám nějakým zásadním způsobem používání hodinek? Jasně, hodinky s nimi vypadají opravdu lépe, ale na druhou stranu s nimi funguji přesně tak, jak fungovaly i se širšími rámečky u Series 4 až 6. Nepočítejte tedy s tím, že by vám nárůst zobrazovací plochy hodinek nějak markantně zlepšil jejich využitelnost, jelikož to zkrátka nedorazí. Veškeré aplikace budete i nadále používat přesně tak, jak jste je používali i dříve a zda na ně koukáte na displeji se širšími či užšími rámečky vám bude rázem tak nějak jedno. Ne, opravdu tím nechci říci, že se měl Apple na tento upgrade vykašlat a nasadit u Series 7 opět široké rámečky. Jen je třeba brát v potaz to, že ne vše je v reálu takové, jak to na první pohled může vypadat. Přiznám se, že i já jsem si zprvu tak nějak myslel, že větší displej pocítím daleko víc, ale po testování jsem při návratu na Series 5 zjistil, že zde vlastně rozdíl absolutně necítím. Je však možné, že takto mluvím hlavně proto, že jsem příznivcem tmavých ciferníků, u kterých úzké rámečky zkrátka nepoznáte a u kterých je přitom zřejmě jako na jediném místě dokážete více ocenit. Systém watchOS jako takový je totiž celkově laděný do tmavých barev a totéž platí i o aplikacích ať už nativních, či těch třetích stran, takže ani zde ve výsledku nemají úzké rámečky moc jak zabodovat.
S větším displejem je úzce spojeno i další vylepšení, kterým se Apple chlubil při odhalení hodinek jakožto jedním z klíčových. Řeč je konkrétně o implementaci klávesnice, která má posunout komunikaci přes Apple Watch na další úroveň. A jaká je realita? Taková, že potenciál na posun úrovně komunikace přes Apple Watch má obrovský, avšak opět je tu jeden extrémní háček. Apple se totiž tak nějak při představení a později i v tiskové zprávě zapomněl zmínit o tom, že bude klávesnice omezena jen na některé regiony, jelikož využívá našeptávání, autokorekce a celkově všechny vychytávky klávesnic od Applu. A jelikož se mezi tyto regiony Česká republika (nečekaně) nevešla, je zde využitelnost klávesnice jedním slovem tristní. Pokud ji chcete “rozchodit”, je třeba si do iPhonu přidat mezi klávesnice podporovaný jazyk, tedy například angličtinu, čímž si však telefon svým způsobem rozhodíte a naděláte si tak víc škody než užitku. Jakmile cizojazyčnou klávesnici nasadíte, zmizí vám ikona emoji z levého spodního rohu displeje a přesune se přímo do softwarové klávesnice, čímž se komunikace skrze tento prvek ztíží, protože z nového místa emoji nejste zkrátka zvyklí vyvolávat. Na bývalém místě emoji se pak objeví globus pro přepínání klávesnic a vás tak čeká mnoho nechtěných přepnutí, které aktivují pro daný jazyk například autokorekci, jenž vám vaše texty dokáže velmi solidně pošlapat.
S autokorekcí a našeptáváním musíte samozřejmě počítat i přímo u hodinek. Česky psané texty budou tedy mnohdy opravdu o nervy, protože se vám budou hodinky snažit vnutit svá slova a na vás tak bude neustálé opravování přepsaných frází či ignorace našeptaných možností. A garantuji vám, že to vás přestane bavit opravdu brzo. Klávesnice jako taková je navíc velmi malá, takže psaní na ní za pohodlné označit příliš nelze. Na druhou stranu si ale je třeba uvědomit, že pohodlné vlastně ani být nemělo, protože při něm mělo výrazně pomáhat našeptávání či právě autokorekce jazyka, ve kterém daný uživatel psal. Jinými slovy, v Applu se nepočítalo s tím, že texty v hodinkách budete psát písmeno po písmenu, ale spíš s tím, že do nich nacvakáte pár písmen, ze kterých hodinky došeptají vaše slova a tím vám komunikaci usnadní. Kdyby takto fungovala čeština, upřímně bych byl opravdu nadšený a hodinky bych už na zápěstí nosil. V současné podobě mi ale obcházení absence české klávesnice přidáním zahraniční nedává absolutně smysl a nemyslím si, že v Česku dávat nějak hromadně smysl vůbec někdy bude. Takže ano, softwarová klávesnice v Apple Watch je ve své podstatě skvělá, ale musíte být jablíčkář komunikující v podporovaném jazyce.
Ne všechny upgrady displeje jsou však buď relativně zbytečné, nebo v Česku neocenitelné. Například takové navýšení jasu u Always-on režimu při používání hodinek v interiéru je opravdu příjemná změna a přestože se nejedná v porovnání se staršími generacemi vyloženě o markantní rozdíl, je zkrátka fajn, že zde hodinky opět ušly pár krůčků kupředu a staly se tak při Always-on využitelnějšími. Vyšší jas při tomto režimu totiž znamená lepší čitelnost ciferníků a tedy mnohdy i eliminaci různého natáčení zápěstí směrem k vašim očím. Zde tedy odvedl Apple práci opravdu dobrou, byť si upřímně myslím, že jej za ní docení málokdo, což je škoda.
Výkon, výdrž a nabíjení
Zatímco první modely Apple Watch na tom byly z hlediska výkonu a tedy i celkové svižnosti velmi bídně, v posledních letech jsou díky výkonným čipům z dílny Applu opravdu rychlé. A jak se zdá, jsou tak rychlé, že se je výrobci již nechce zrychlovat, jelikož poslední tři generace Apple Watch nabízí stejný čip a tedy i stejnou rychlost. Na první pohled se může zdát tato věc jako zvláštní, zarážející a především pak negativní. Respektive alespoň na mě tak ve chvíli, kdy jsem se o “starém” čipu v letošních Watch dozvěděl, působila. Když se však na tuto “čipovou politiku” podívá Apple obšírněji, dojde mu, že kritizovat je zde zcela zbytečné. Pokud totiž novější Apple Watch používáte dlouhodoběji, jistě mi dáte za pravdu, když řeknu, že výkonnostní mezery ve formě delšího načítání aplikací či systémových věcí byste u nich zkrátka hledali marně. Hodinky běží už řadu let extrémní rychlostí a já si upřímně nedokážu moc představit, jak proto využít další potenciální výkon k tomu, aby se uživatelský zážitek při používání zlepšil. Nasazení staršího čipu u Series 7 mi tedy s odstupem času přestalo zcela vadit, jelikož člověka tento krok jednoduše neomezuje v absolutně ničem a o to jde ve výsledku hlavně. Jediné, co mě trochu štve, je pomalejší bootování, ale ruku na srdce – kolikrát týdně, měsíčně nebo ročně hodinky úplně vypneme, abychom pak jejich rychlejší naběhnutí ocenili. A “cpát” do Watch rychlejší čipset jen kvůli tomu, aby běžely ve všech ohledech stejně rychle a nabootovaly se o pár vteřin rychleji mi přijde popravdě jako holý nesmysl.
Zatímco za nasazení léty prověřeného čipu se musím Applu zastat, za výdrž baterie toho schopen nejsem. Přijde mi skoro až neuvěřitelné, jak se mu daří roky ignorovat volání jablíčkářů po tom, aby hodinky zvládly alespoň tři dny bez nutnosti jejich “napíchnutí” na nabíječku. Jasně, z jednoho dnu na tři by Apple s Watch skočil mezigeneračně jen těžko, ale přijde mi zvláštní, že se nám nedostávají ani drobné posuny, jako tomu je třeba u iPhonů každičký rok. U Series 7 se totiž dočkáte stejné výdrže baterie jako u Series 6, která byla stejná jako u Series 5 a velmi podobná té ze Series 4. A co je největší paradox? Že tato výdrž je v mém případě jednodenní, potažmo jednoapůldenní v případě menšího zápřahu, zatímco když jsem před lety používal Apple Watch Series 3, dostal jsem se i při větší zátěži vcelku pohodlně na dva dny. Jasně, hodinkám se vcelku brutálně nafoukl displej, přibylo Always-on, zrychlily a nabízí spoustu dalších funkcí, ale sakra, taky jsem se technologicky posunuli o pár let napřed, tak kde je problém?
Tajně jsem doufal, že se Applu podařilo alespoň trochu u výdrže zapracovat na spotřebě energie LTE modemu, který u Series 6 vysával baterku skutečně brutálně. Ani zde jsem se ale upřímně nesetkal s lepšími výsledky, takže je potřeba i nadále počítat s tím, že při občasném použití LTE vám hodinky jeden den vydrží, ale pokud byste mobilní data využívali přes den více (například byste přes ně řešili půl dne telefonáty a zprávy), nedostanete se ani na ten jeden den.
Přijde mi, že svou neschopnost ve formě nízké výdrže baterie se Apple letos snaží alespoň částečně omlouvat podporou rychlonabíjení, díky kterému jste schopni hodinky nabít reálně z 0 na 80 % zhruba za 40 minut a do plna pak pod jednu hodinu. Papírově vypadá tato vychytávka opravdu hezky, ale jaká je realita? Taková, že vás bude rychlé nabíjení hodinek zprvu bavit, ale pak vám tak nějak dojde, že vám je vlastně stejně k ničemu, protože si hodinky nabíjíte stejně stále podle svého “nabíjecího rituálu” – tedy třeba přes noc. To jinými slovy znamená, že je vám vlastně úplně jedno, jak rychle hodinky nabijete, protože pro ně máte vyhrazené určité časové okno, kdy je nepotřebujete a proto rychlejší nabití neoceníte. Jasně, čas od času se člověk dostane do situace, kdy Watch na nabíječku dát třeba zapomene a v takovém případě rychlonabíjení ocení, ale je potřeba si objektivně říci, že v porovnání s delší výdrží baterie se jedná o věc naprosto nesrovnatelnou.
Resumé
Hodnocení letošní generace Apple Watch je pro mě upřímně extrémně složité – ostatně stejně jako psaní předešlých řádků. Hodinky toho totiž přináší snad ještě méně zajímavého než loňské Series 6 v porovnání se Series 5, což zamrzí. Štve mě, že jsme se nedočkali například upgradu zdravotních senzorů, které se mohly zpřesnit, jasu displeje či podobných věcí, které by letošní generaci alespoň o píď opět posunuly vpřed. Ano, Apple Watch Series 7 jsou skvělé hodinky, které je na zápěstí radost nosit. Jsou ale upřímně prakticky stejně skvělé jako Series 6 či Series 5 a příliš se nevzdalují ani od Series 4. Pokud bude člověk přecházet ze starších modelů (tedy 0 až 3), skok pro něj bude naprosto brutální, ale to by byl i v případě, že by nyní místo Series 7 sáhl po Series 6 či 5. Pokud jste ale chtěli přejít z hodinek v posledních dejme tomu třech let, pak počítejte s tím, že po nasazení Series 7 budete mít pocit, jako byste na něm měli pořád ten samý model co doposud. Nadšeni tak logicky nebudete, byť produkt jako takový si nadšené reakce dle mého zaslouží. Obhájení si jeho koupě je jen letos holt těžší než v předešlých letech pro mnohem více uživatelů.
